Igor Jegorov

Novaczek

Igor Jegorov

Datum narození 14.05.1990

Syn jednoho z největších obchodníků v Rusku. Otec jménem Artem Jegorov byl prodejce nemovitostí a přeprodeje aut, jak geniální krytí na prodej drog. Točilo se ve všem nehorázně moc peněz.

Jeho matka Katarina Jegorov pracovala ve vládě, jako jeden z tich ,co měl nejhlavnější slovo. Pro jeho rodinu nebylo nic lehčího než nenápadně začít podnikat v něčem nelegálním. Igor byl od malička ten který byl cílem šikany. Ve školce měl spoustu kamarádů. Jeden z nich byl Pyotr. Pyotr díky kterému se vůbec Igor rozhodl se vydat do Ameriky.

Školka proběhla takměř bez nějakých problémů. Po 4 letech, kdy měl nastupovat do školy, chtěli mu rodiče zařídit soukromého učitele který by chodil k němu domů, všechno vysvětlovat a tím by byl Igor bez jakéhokoliv kontaktu s lidmy. To se mu nelíbilo, a i přes všechen luxus co by mohl mít odmítl a začal chodit na klasickou základní školu v Moskvě.

Pro všechny ostatní byl Igor posměchem, všichni se mu smáli že musí chodit oblékaný jak naprostý slušňák, i přes to že jeho oblečení mělo mnohdy větší cenu než polovina báráků rodičů těch co se mu smáli. Proto se malý klučík stal cílem šikany a každý si na něm vyléval zlost, Igor byl nekonfliktní takže se nedokázal ani nijak bránit.

Středa 20.února 10 : 25 - Zvoní zvonek na přestávku a do třídy měli přijít děti z vyšších tříd. První kdo nakráčel do třídy byli nevychovaní deváťáci, kteří byli z nejchudších rodin v Rusku vůbec. Začali všude po třídě šmejdit, brát všem svačiny a Igor jakožto prvňáček nemohl nic dělat. 10 : 32 - Jeden z starších kluků drží Igora pod krkem naraženého na zeď, škrtí ho tak moc, že není pomalu schopný dýchat. 10 : 34 - Do dveří vchází Pyotr, jeho kamarád ze školky s vyhrnutými rukávi a rozzuřeným výrazem ve tváři. Nikdo neví dodnes proč z něj měli všichni takový nehorázný respekt. Rozběhl se směrem k Igorovi se židlí v ruce. Hned jak měl na dosah ho přetáhnout ,neváhal a praštil toho staršího po hlavě takovým způsobem, že mu rozbil hlavu. Dost podivuhodné na jeho věk. Igor se skulil do klubíčka téměř bez žádných známek života, pomali se mu zavírali oči a přestával dýchat. Pyotr pohotově zavolal pomoc a tím mu zachránil život. Následně se z nich po dobu základky staly kamarádi, Igor čekal na nějakou možnost jak mu oplatit protislužbu a nějak mu to oplatit. Avšak po tom co mladý Pyotr dokončil základní školu, a měl namířeno na střední školu,nevěděl jeden o druhém nic po dobu desítek let. 

Od tohoto incidentu neměl Igor žádné konfilkty. Jelikož ho ruský jazyk nezajímal natolik, že by se rozhodl nějak pokračovat ve studování, zajímal se vždy o cizí jazyky konkrétněji o Angličtinu. Bylo mu líto toho, že musel nechat rodiče samotné v Rusku, ale šel za svým srdcem a to ho táhlo do Ameriky. Hofstra University to byl jeho výběr.Byla založena roku 1935 na Long Islandu, zhruba 40 km od New Yorku. Hofstra je dynamickou univerzitou, kde studovalo v té době zhruba 11 tisíc studentů, z nichž bylo 10 % mezinárodních. Bylo na výběr celkem z 320 bakalářských i magisterských studijních programů v oblasti humanitních studií, ekonomiky, marketingu a PR, práva, přírodních věd, medicíny a robotiky. Výuku zajišťuje personál 700 akademických pracovníků. 91 % z nich má navíc nejvyšší titul, kterého jde v jejich oboru dosáhnout. Každému studentovi jsou navíc přiděleni dva akademičtí poradci – jeden pro studentské záležitosti, a druhý je profesor garantující konkrétní studijní obor. Po úspěšném absolvování se snažil dostat na vysokou školu, a nechtěl zahanbit své rodiče kteří měli minimálně jednu vysokou školu. Po dokončení univerzity, jak už bylo řečeno dal se na další studium. Rodiče mu posílali peníze na účet, takže si byl schopen zařídit vlastní bydlení, auto a nějakou tu zábavu. Amerika je známá tím, že se každým koutem potuluje nějaké ten vandal který má zbraň. To Igor věděl moc dobře proto si pořídil Desert Eagle která je velmi velká a velmi těžká pistole. Chtělo to nějaké zkušenosti ze střelbou aby vůbec takový "kanón" .

Po dokončení studia Igor nijak nechvátal na práci, jelikož jeho otec na něj přepsal půlku své firmy, která se starala o nemovitosti a on ji z Ameriky mohl jednoduše řídit z důvodu jeho špatného zdravotního stavu. Peníze se mu jen sypali, avšak stále v hlavě přemýšlel jestli se vrátit zpět do Ruska a pokračovat v životě tam. Přemýšlel nad tím strašně dlouhou dobu a to po dobu 4 let. Odkládal to tak dlouho že najednou slavil 30 narozeniny a jeho otec pro něj měl překvapení, s podmínkou tou že se musí dostavit domů, domů do Moskvy v Rusku. 

Igor nezaváhal ani chvilku, zabukoval si první let co byl možný a vyrazil na 10 hodinovou cestu letadlem. Poté co dorazil, na letišti na něj čekal černý Rolls Royce, osazený diamanty. Z něj vystoupil jeho otec s matkou. Igor nečekal že bude tak vřele vítán. Nebylo ho moc k poznání, matka ho poznala při prvním pohledu jen otci to trvalo delší dobu. Zarostlý chlápek, s černou mikinou, volnými tepláky a na nohách měl jakési černé boty, ze kterých koukali ponožky, později otci vysvětlil že jde o značku Balenciaga, a otec si oddychnul. Avšak první co musel Igor udělat když ho přivezli domů, oholit se a pořádně se ostříhat aby byl k světu. Na večer byla naplánovaná rádoby oslava jeho narozenin. Přišel pan Alex Solovjov, otec Pyotra. Vypadal nějak zmateně. Máma s otcem mu popřáli k narozeninám, předali mu dar čímž byli hodinky značky Rolex osazené zeleným smaragdem, kombinovaným se safíry. Ty hodinky mu přirostli natolik k srdci že je nikde nesundaval. Alex mu popřál všechno nejlepší a bez dalších slov si šel zpět sednout a koukal nemluvě do talíře.

Když Igorovi rodiče, měli jít v plánu spát a popřáli oboum dobrou noc, náhle se pan Solovjov zvedl, chytl Igora za oblek a vytáhl si ho ven na terasu a povídá "Víš Igore, já nevim što se děje s Pyotrem, nekontaktoval mě skoro 3 roky blyat, a já jsem v z toho celý v prdeli". Igor pouze přikívl. Alex mu řekl že co pro něj Pyotr vlastně znamená, kde je a co dělá. Igorovi v tu chvíly proběhlo v hlavě tolik myšlenek a po celém večeru, a rozhovoru s panem Solovjovem nevěděl co si má myslet. Bylo mu řečeno ať se do 3 dnů ozve že pro něj má nějakou práci v Rusku, samozřejmě pokud má zájem.

Avšak Igor po chvilce přemýšlení, co mu pan Alex řekl že má na rozmyšlení 3 dny, nechtělo se mu čekat. Tak náhle vykřikl do tmy :

"Pyotr to je muj nevlastni brat, zachranil muj zivot blyat. Ja tam stal jak totalni pidaraz a neudelal jsem nic. Nedokazu si prestavit co by semnou bylo ted. Pane Solovjov, vydám se do Ameriky a najdu vašeho syna da? Hned jak ho najdu, čekejte telefonat od ciziho cisla da."

*Igor se následně otočil na patě a pomalu odcházi s úsměvem na tváři* 

*Alex zůstal stát na místě se zamrznutým obličejem a s pocity radosti, štěstí*

Igor z rána sdělil rodičům, že musí nutně do Ameriky, že tam na něj čeká jeho přítelkyně a že je těhotná a brzo bude rodit. Rodiče to zaskočilo ale naprosto to oba pochopily. Koupil letenku na 4 hodinu ranní a šel v klidu spát. Pan Solovjov měl pod palcem skoro celé město, také věděl o všech letech. Čtvrtek 3 : 00 před jeho domem stojí černý BRABUS G500 4X4 Igor si ho nemohl nevšimnout. Začalo se rolovat okénko, a v autě seděl pan Alex Solovjov. Měl v plánu hodit Igora na letiště a cestou mu popovídat o všem, co má Pytrovi říct. Když dorazily na letiště a Igor již chtěl vystupovat chytl ho pan Solovjov za rameno **Igore opatruj se, dej mi vedet jak to dopadne da? Tady vzadu v autě máš automatickou mašinu, kalašnikov. Je tvoje da, s policejnikama na letišti si nedelej starost. Já jim skazal ze to je v pohode da. Sbohem Igore**. Igor potřásl panu Solovjovovi rukou a s úsměvem pomalu mířil dovnitř do haly.

Po dlouhém letu do Ameriky, po 10 hodinách sezení v letadle a s AK-47 v batohu a jedinou informací v hlavě. Tou bylo číslo Pyotra. Celou cestu přemýšlel jestli vůbec bude poznán, že ho najde a nezklame pana Alexe. Přistání bylo hladké, spící Igor netušil že je již na místě. Cítil jak do něj někdo drká, otevřel oči s reflexem že chytal po zbrani. Letuška ho upozorňovala na to že dorazily do Los Santos a popřála mu hezký pobyt. Igor neví nic o tomto městě, avšak jediná věc co potřebuje vědět je kde je pan Pyotr Solovjov. Vylezl z letiště s batohem na zádech, a pronesl : 

"Pyotr tys mňa zachranil když jsem byl neschopny pidar, ted jsem zdes,a pokusim se te najít a vypomoci ve vsem co delas da. Uz od mala jsem tvym dluznikem a chaču ti to oplatit".

Poznámka : Igor jelikož studoval a bydlel více než 15 let v Americe, zapomněl většinu ruských slov, avšak naučil se plynule Anglicky bez jakéhokoliv přízvuku. Toho ve všem využívá a snaží se s lidmy navazovat lepší vztahy.