David Ko (životopis)
Základní informace :
Jméno : Mgr. MUDr. David Ko PhDr.
Narození : 25.02.1985
Místo narození : Los Angeles, California
Dokončené vzdělání :
- střední škola zakončená maturitní zkouškou (prošel)
- Vysoká škola pedagogická
- Vysoká škola Medicína a farmacie
- Vysoká škola Psychologie a psychoterapie
Řidičské oprávnění :
- Skupina A
- Skupina B
- Skupina C
Skupiny zbrojního průkazu :
- Skupiny B
- Skupiny D
- Skupiny E
- Skupiny F
Povaha a charakter :
- Milý,
- zábavný,
- ohleduplný,
- nadaný,
- upřímný,
- inteligentní,
- klidný,
- sportovně nadaný.
Zájmy :
- Armáda,
- zbraně,
- knihy,
- Policie,
- kriminologie,
- psychologie,
- football,
- floorball.
Zkušenosti s prací :
- Bývalý člen LAPD.
- Bývalý člen Státní Policie.
- Bývalý ředitel nemocnice, doktor a záchranář.
- Bývalý člen Armády Spojených států.
- Ochranka v klubu Bahama
Příběh :
Psal se rok 1985, byl to rok kdy se narodil malý klučina jménem David, ten David jsem byl právě já! Již od mala jsem byl zvyklý na skromnost, nikdy jsem nevyžadoval od rodičů drahé telefony,drahé oblečení, všelijaké iphony a kdo ví co. Byl jsem tak nějaký jiný, nebyl jsem obyčejné dítě a to mi bylo i vyčítáno řečeno v né moc dobrém světle, naštěstí mne vždy podržel můj skvělý táta! Přeci jen dnešní doba je zlá a kdo jakýmkoliv způsobem není stejný jako ostatní tak je automaticky vyřazen a odsouzen do “odpadu” společnosti který se “nechytá”. Již v první třídě jsem místo panenek, autíček a kdo ví čeho dalšího měl vojáčky, plastové pistole, armádní oblečení, trestní zákoník, airsoftky a tančíky. Pamatuji si, jak v šesti letech jsem dostal od táty tank na ovládání, měl jsem z toho takovou radost že jsem s tím tankem i spal. Později ve věku puberťáka jsem taky nebyl jako ostatní, nebyl, nejsem a nikdy nebudu! Zatímco mý spolužáci si četli knihu o všelijakých blbostech atd. tak u mě nenašli v rukou nic jiného než seznam ozbrojených složek ameriky, trestní zákoník, vozidla armády spojených států, zkrátka vše, co souvisí s tématikou armády. Po základní škole jsem šel téměř okamžitě na střední školu vojenskou. Pamatuji si, že tenkrát za to rodiče dali všechny své našetřené peníze jen abych dělal to co mě baví a vždy bavilo, do dnes jím to nezapomenu! Po úspěšném dokončení střední školy i s vyznamenáním jsem se dostal na vysokou školu konkrétně na univerzitu obrany. Na vysoké škole už byl nějaký řád a nějaké pravidla které se musely dodržovat. Ti kteří nebyli připraveni zkrátka pohořeli, pohořeli tak, že ze školy téměř okamžitě vypadli samy, nebo byly vyhozeni. Patřil jsem vždy mezi nejlepší a “nejtalentovanější” žáky, byl jsem učitelmi jen chválen a to mě motivovalo ještě více než si dokážete představit! Vysokou školu si někteří představují v tom nejhorším světle, řekl bych že mnohých i noční můra. Já vám mohu říci že pokud studujete to, co Vás baví a zároveň naplňuje, tak Vás baví ne jen samotné učivo, ale samotná škola a vše kolem ní. Nejvíce mě bavily fyzické testy, střelecká příprava, právo a bezpečnost. Po úspěšném dokončení vysoké školy i s předání titulu Magistra a později i doktora, jsem se dostal z mého rodného města až sem.
Děkuji za přečtení životopisu, pěkný den.
Komentáře
Nice, kratší příběh ale vezme za srdce xd ten můj je takovej cringe a mish mash všeho možného. xd Spíš shrnutí začátků mého rp až do teď :d
Děkuji
Příběh jsem nepsal schválně dlouhý, protože si myslím že to i není k životopisu třeba 
Vloženo do špatné sekce - přesunuto.
Životopis platil pred REFRESH-om, tak to hádžem do Archívu.